Srpen 1968 očima hasičů – 20. srpna 1968
Den první, úterý 20. srpna 1968. Přesně v sedm hodin ráno nastupuje spojař pražských hasičů Pavel Rubeš obvyklou čtyřiadvacetihodinovou směnu. Usedá na dispečinku na centrální stanici pražských hasičů v Sokolské ulici na Novém Městě.
Po 14.00 hod.
ČTK oznamuje, že z Československa byl vypovězen zpravodaj New York Times Henry Kamm. Novinář nebyl vázán instrukcí československého ministerstva vnitra o zatajovaných skutečnostech a zveřejnil, že Oldřich Švestka vyměňuje své zástupce v redakci Rudého práva za osoby konzervativní a prosovětské orientace.
Služba zpočátku probíhá zcela běžně, jen tři menší požáry. Před třetí hodinou telefonuje Jiří Zámečník z městské vojenské správy. V budově ve Washingtonově ulici poblíž Václavského náměstí hoří uhlí v kotelně. Vzápětí však volá znovu a oznamuje, že se plameny podařilo uhasit. Jednotka se tedy vrací na základnu. Na místo později vyráží vyšetřovatelé určit příčinu hoření. Tou bylo samovolné vznícení.
Přesně za hodinu a jednu minutu je další poplach. Tentokrát už jde doopravdy o vteřiny. Podle oznámení příslušníka Veřejné bezpečnosti zuří oheň v bytě v ulici Na Hrádku nedaleko botanické zahrady.
Za minutu jsou vozy na cestě a za další dvě už brzdí před domem. Ženu z postiženého bytu se podaří zachránit včas, ale pečeni, která je v troubě na uhel, už není pomoci.
Odpoledne
Čs. rozhlas v Praze navštěvuje skupina belgických novinářů, kteří přinášejí informace o velkém pohybu vojsk v blízkosti hranic ČSSR.
16.00 hod.
Mimořádná porada pracovníků StB u náměstka ministra vnitra Viliama Šalgoviče. Probírají informace o připravované okupaci Československa.
Na dispečink hasičů přichází další hlášení. Opět v ulici Na Hrádku, jen o dva domy dál, vychází z kanceláří sloup dýmu. I tento požár jednotka rychle zneškodní a ve čtvrt na pět je zpátky na základně.
Před dvacátou hodinou přijímá dispečink oznámení o požáru v ulici Na Zbořenci. Do blízkosti Karlova náměstí okamžitě směřuje výjezd, který za tři minuty hlásí z místa požáru, že hoří kabely ve výtahové šachtě. Plameny se tentokrát nevzdávají tak snadno, ale za tři čtvrtě hodiny přece jen kapitulují. Jednotka je opět na zbrojnici krátce po půl deváté večer.
Příliš krutá realita
Ve dvaadvacet hodin nastupuje třiatřicetiletý Pavel Rubeš spolu s Jiřím Dobiášovským pohotovostní službu u spojovacích přístrojů. „Na dispečinku jsme byli čtyři a střídali se po dvou. Z mých tehdejších kolegů dnes už není bohužel nikdo naživu. Hasiči se nedožívají zrovna vysokého věku. Jen já jsem výjimka. Sám nevím proč,“ posmutní na chvíli šedovlasý pamětník.
Před 23.00 hod.
Velvyslanec SSSR Sergej Červoněnko je u prezidenta republiky Ludvíka Svobody a oznamuje mu, že vojska pěti zemí překročila hranice Československa.V pražských vojenských posádkách velitelé vyhlašují poplach.
Kolem 23.00 hod.
Vojenské jednotky pěti zemí (na okupaci Československa se podílely armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska) o síle odhadované na 200 tisíc mužů a později na 500 tisíc vojáků překračují naše státní hranice.
V jedenáct hodin večer přijímá Dobiášovský telefonické volání z Ostravy, snad z požárního útvaru. Prý kolem projíždějí nějaké tanky. Praporčík sluchátko zlostně zavěsí se slovy, že jde o nějakou provokaci.
Nikdo z hasičů v tu chvíli ještě netuší, že to je krutá realita a že je čeká část kariéry, na niž nadosmrti nezapomenou.
