Požáry v domácnostech - III. díl

Hasící přístroje u nás doma

Na škodu určitě není, pokud si do své domácnosti pořídíte i přenosný hasicí přístroj nebo alespoň hasicí sprej. Tyto prostředky již mnohokrát pomohly zlikvidovat začínající požár a zabránit tak větším škodám. Pokud vám totiž např. začne hořet skříň, kbelík s vodou již na uhašení nestačí, hasicí přístroj má mnohem větší hasební účinek.

Stejně jako u autonomních hlásičů, také u hasicích přístrojů platí, že jejich umístění, druhy a počet je stanoven ve schválené projektové dokumentaci staveb. Povinnost vybavit stávající objekty přenosnými hasicími přístroji stanoví § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů s podrobnostmi uvedenými v ustanovení § 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru. V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu.

Ačkoliv nejsou u menších staveb (rodinný dům, chata) a v bytech hasicí přístroje předepsány, hasiči rozhodně doporučují jejich nákup a instalaci i do domácnosti.

Před pořízením hasicího přístroje byste si měli rozmyslet, co vlastně chcete případně hasit, jaké materiály a zařízení se v místnosti nacházejí atd. Na základě toho se pak můžete rozhodnout, jaký druh hasicího přístroje by byl pro vás nejlepší a jak velký by měl být.

Pro běžnou domácnost jsou zřejmě nejoptimálnějším řešením práškové hasicí přístroje o objemu hasiva 6 kg. Jejich nákupní cena se i s daní pohybuje kolem 1200 Kč. Nejčastěji jsou tyto přístroje plněny univerzálním práškem ABC, který je použitelný téměř na všechny třídy požáru – vedle hašení pevných látek ho lze bez obav použít také na hořlavé kapaliny a plyny (např. propan-butan, benzín, oleje, karma) i na elektrické zařízení pod proudem. Přístroj není vhodný na hašení sypkých materiálů (piliny, hořlavé prachy atd.). Nevýhodou práškových hasicích přístrojů je nepořádek, který po použití zanechají – např. škody na jemné mechanice a elektronice mohou být dokonce nevratné.

Vodní hasicí přístroje jsou zase nejvhodnější pro hašení pevných hořlavých látek (dřevo, papír, uhlí, textil), jejich nevýhoda je však v tom, že se jimi nesmí hasit elektrická zařízení pod napětím, nejsou příliš účinné ani při hašení hořlavých kapalin (např. benzín.)

Pěnové hasicí přístroje jsou vhodné zejména pro hašení hořlavých kapalin jako benzín, nafta, olej. Na trhu jsou rovněž k dostání sněhové hasicí přístroje – ty jsou vhodné zejména na hašení elektrických zařízení pod proudem (včetně jemné elektroniky a mechaniky), dále pak hořlavých kapalin a plynů.

Existují také halotronové hasicí přístroje, dražší ale vysoce účinný přístroj vhodný k hašení všech materiálů s výjimkou pevných žhnoucích látek. Hasivo se bezezbytku rozptýlí, proto lze tento typ použít při hašení automobilů, jemné mechaniky, počítačové techniky a jiných elektronických zařízení.

Pohotovým a účinným pomocníkem pro případ začínajícího požáru je také hasicí sprej s nejrůznějšími náplněmi. Hlavní výhodou je zejména snadná manipulace (a z ní plynoucí rychlý zásah), dále pak spolehlivost a výhodná cena. Největší uplatnění naleznou v automobilech, domácnostech, dílnách, kancelářích, při kempinku a grilování.

Správná volba hasicího přístroje je podmíněna druhem hořlavé látky. Dle druhu hořlavé látky rozlišujeme tzv. třídy požáru.

Třída A - požáry pevných látek (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty), jejich hoření je zpravidla doprovázeno žhnutím. Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové.
Třída B - požáry kapalin nebo látek, které přecházejí do kapalného skupenství (např. barvy a laky, benzin, nafta, dehet, oleje, ředidla, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice, mazadla). Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje pěnové, práškové a halonové.
Třída C - požáry plynů (např. zemní plyn, propan-butan, vodík, svítiplyn, acetylen, metan). Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje práškové, přístroje s náplní CO2 (oxidu uhličitého) a halonové.
Třída D - požáry lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem). Při hoření těchto kovů dochází k vývinu obrovských teplot, hašení takovýchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků.
Třída E - požáry elektrických zařízení. Nejvhodnějším hasivem je hasící přístroj sněhový (CO2). Lze použít i prášek. Třída E byla zrušena
Třída F - požáry jedlých tuků. Tyto požáry jsou velmi problematické. Zkouškami bylo prokázáno, že nejbezpečnější hasební látkou jsou vodní hasicí přístroje se speciálními aditivy, jejichž chemická reakce s olejem vytváří ochranný film. Nouzovou možností je i přikrytí pokličkou nebo dekou, ale ne vždy je to bezpečné a plně funkční.

Aby splnil svoji funkci, musí být hasicí přístroj v řádném technickém stavu. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontroly, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen odborně způsobilé osoby, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok, a také po každém použití. Jednou za pět let musí být provedena periodická zkouška včetně opravy (například vodní hasicí přístroj musí být přezkušován každé tři roky, práškový jednou za pět let). Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.).

Způsob obsluhy každého hasicího přístroje je čitelně popsán na samotné lahvi.

Zásah hasicím přístrojem při požáru je nutno provádět vždy po směru větru a vystřikující proud hasiva musí směřovat vždy do ohniska požáru, přičemž je nutno neustále postupovat za požárem. Postupujte tak, abyste proudem hasiva nepřenesli plameny na nežádoucí místa, nebo se při používání vodních přístrojů neopařili. U práškových hasicích přístrojů se doporučuje hasit přerušovaně. Použijte vždy správný druh hasicího přístroje, který je vhodný pro hašení hořící látky. Při použití nesprávného typu hasicího přístroje (např. vodního přístroje benzín) může být hašení málo účinné, zdlouhavé.

Někdy je výhodnější použít spíše jemnější techniky než hasicí přístroj (např. když se oheň ještě nerozšířil) – zamezit přístupu vzduchu a menší požár v zárodku uhasit improvizovanými prostředky: např. udusit botou, pokrývkami nebo jinými silnějšími textiliemi bez umělých vláken nebo vodou (pozor však na elektrické přístroje či věci napojené do elektřiny.)

Pamatujte, že pokud hasicí přístroj jednou použijete (byť sebekratší dobu), je nutné dát přístroj znovu naplnit a zkontrolovat. Kdybyste totiž proti požáru použili již částečně vyprázdněný přístroj, mohli byste hasivo spotřebovat ještě před zdoláním plamenů.

Umístění hasicího přístroje: Hasicí přístroj by měl být po ruce a určitě umístěn tam, kde hrozí reálná možnost požáru, tedy například v kuchyni, dílně, garáži apod. Je to nutné zejména v dřevěných chalupách a chatách, u kutilů s autogeny, rozbrušovačkami a opalovacími lampami. Hasicí přístroj by měl být na viditelném a snadno přístupném místě. Jestliže ponecháte přístroj někde zapadlý v komoře, nemuseli jste si ho vůbec kupovat.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci by měla být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem).

Umístění hasicích přístrojů v objektu stanoví §3 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.

I když motoristé si svá osobní auta nemusí vybavit hasicím přístrojem, je to více než vhodné (nejlépe s universálním práškem ABC ). A to i kvůli poměrně vysokému počtu požárů automobilů, ke kterým na našich silnicích v důsledku technických poruch či dopravních nehod dochází. Jen pro ilustraci – např. v roce 2004 hasiči evidovali 1731 požárů osobních automobilů.

Rychlé použití hasicího přístroje může zachránit mnoho. Pokoušet se však uhasit např. již zcela hořící pokoj pouze hasicími přístroji nemá smysl, i když jich máme za sebou pět. Volejte rychle hasiče, ti své řemeslo znají a jsou patřičně vybaveni.

Pamatujte ale, že hasicí přístroj nedokáže uhasit již plně rozvinutý požár, proto nikdy neváhejte s přivoláním hasičů.

Pamatujte, že investovat do zajištění svého života se vždy vyplatí a škody způsobené případným požárem vždy mnohonásobně překračují náklady vynaložené např. na pořízení protipožárního čidla či hasicího přístroje.